Sedím tu v čekárně
sychravé
a duté
nevím
zda vlak má zpoždění
či odjel již
a stále čekám
– já
trosečník
Však nejsem tu sám.
Zarostlý stařík čekárnu měří
nervózními kroky
jsou na něm prošoupané snad
kromě bot a hubertusu atd.
i bulvy očí poloslepých.
A pár milenců
jimž v jejich štěstí již
vše je jedno
a upřímností a zimou chladné ruce
si věrně a láskyplně drtí
– několik tvorů je v této čekárně
na samém prahu smrti.
Stařík dál ztenčuje podrážky svých škorní
a milenec nestydí se zpívat
no a já moc dobře vím
že se stěny bortí
jsem odhodlán se na to odhodlaně dívat.
Těm milencům vlak ještě nepřijel
a stařec loví v paměti
vzpomínku na vlak dávno odjetý.
A co ten můj?
Je vůbec nějaký?
Snad projetý…
Hodnoťte:
(Zatím žádná hodnocení.)
Loading...Zhlédnuto 8x